HISTORIE

Žila byla jedna holčička, která od malička milovala zvířátka. Je pravda, že nejvíce koně, ale toho si boužel domů pořídit nemohla. Ke každé příležitosti, kdy mohla dostat nějaký dárek si přála malé štěňátko. Takové, aby s ním mohla spát v posteli a rozmazlovat ho. Ale rodiče byli neúprosní a dívenka mohla o štěňátku jen snít.

Jenže jak už to tak bývá, tak osud si udělal své. Když byla holčička ještě malá, tak bratr její maminky se oženil se ženou, která také zbožňovala psy a pořídila si chovatelskou stanici. Od té doby, co děvče poprvé u tetičky Ivy spatřilo ta úžasná stvoření, snažila se všemi možnými prostředky oblomit rodiče, aby jí od tety jednoho koupili. Jak běžel čas, tak maminka postupně začala vynechávat zamítavé odpovědi, ale stále je doplňovala, ta věta:"dokud to nepovolí tatínek pes nebude!".

A tatínek né a né povolit, psa prý do domu za žádnou cenu nechce. Ale jak už jsem jednou řekla, osud si našel opět svou cestičku. Z dívekny se stala mladá dáma a její starší bratr začal závodit v autocrossu, čímž se jejich tatínkovi splnil tajný sen. Asi půl roku před dívčinými osmnáctými narozeninami se jí maminka zeptala, co by si přála ke své plnoletosti. Dívenka již měla vymyšlený dárek. Přála si náušnice z bílého zlata, ale najednou jí blesklo hlavou:Budu mít osmnácté narozeniny, to je přece událost a k takové události se hodí velkolepý dárek! A tak mamince odpověděla:"Přála bych si psa."

A maminka odpověděla, tak jak by se dalo očekávat:"Pokud oblomíš tatínka, já souhlasím." Tahle odpověď znamenala, že už to má napůl v kapse. A opět se do toho vložil osud. O několik dní později volala tetička Iva a zvala celou rodinu k nim na pouť a při té příležitosti děvčeti řekla, že se jim právě narodilo 9 krásných štěňátek. A kostky byly vrženy. Děvče se každý den snažilo oblomit tatínka a když už se to zdálo nemožné, tak jednou večer, když se sešli maminka, tatínek a bráška, tak maminka nadhodila téma pes. A začala diskuse. Maminka byla pro, tatínek zásadně proti a bráška nevěděl jak z toho vybruslit, ale najednou mu něco došlo a tatínkovi řekl:"Já jsem si splnil svůj sen, závodím, a sestřička nemá nic, tak proč bychom jí nemohli dopřát alespoň toho psa!?"

A zařizování se rozjelo. Zavolalo se tetičce a zamluvil se u ní jeden psík a 12.června 2009 si děvče dojelo vyzvednout do tetiny chovatelské stanice Ze Starého Dobrasa svého nového kamaráda.

No a od té doby to spolu s Pedym táhnem:)